Slováci na Zlomvazu

rsk

Casablanka
na motivy slavného filmu zpravovaly Z. Dzurindová a A. Petrželková

Marius von Mayenburg: Eldorádo

představení studentů VŠMU na festivalu Zlomvaz 08.

Již jsem tu někdy psal, že pokud to jde, snažím se navštěvovat pražská představení slovenských divadel. Jistě jsem jich již viděl více než dvacet a nepamatuji se na žádné, které by mne vysloveně zklamalo. V rámci studentského festivalu Zlomvaz jsem proto šel i na dvě představení studentů bratislavské obdoby DAMu, která se jmenuje VŠMU. Celkově mě však ani jedno nenadchlo.

Prvním představením byla hra na motivu slavného filmu Casablanka. Šlo o výpravnou hru s mnoha osobami, které bez problémů zaplnily velké jeviště divadla v Dlouhé. Protože jsem film neviděl, nemohu s ním toto představení porovnávat. Na první pohled však bylo patrné, že inscenace šla jen po povrchu a de facto neumožňovala hercům ukázat co umí, naopak si vynucovala laciná gesta a postoje. Celkový dojem byl jako z nenápadité inscenace oblastního divadla bez větších ambicí (probůh tím nechci říci, že oblastní divadla jsou apriori bez ambicí, pokud vím, je tomu ve skutečnosti naopak). A tak největším ziskem z představení bylo rozhodnutí vidět originál filmu. Ten zřejmě bude výborný.

Jestliže u první inscenace nebylo jasné, zda na celkovém nevýrazném dojmu má větší podíl nepodařená adaptace nebo nenápaditá režie, u druhé hry Eldorádo bylo již od půlky představení jasné, že "vinen" je samotný text hry resp. dramaturgie, která tuto past pro studenty připravila. Hra se mi vysloveně nelíbila, i když herci tentokrát dělali, co mohli. Text mi připadal plytký a nezajímavý. Celkovému dojmu nepřidalo ani velké jeviště divadla v Dlouhé - bylo vidět, že scénografie počítala s podstatně komornějším prostředím. A tak herci bojovali svůj (asi předem ztracený boj) s kvalitou předlohy a postupně podléhali. Výborná představitelka hlavní role - a určitě nejlepší herečka souboru - Réka Derzsi při děkovačce zjevně brečela. A určitě nebyly to slzy štěstí.

Po těchto dvou představeních jsem si opět uvědomil jak vysokou úroveň má minimálně již několik let pražská DAMU - dramaturgií počínaje a výbornými hereckými výkony konče. Většina bratislavských studentů hrála v obou představeních "tutéž postavu". Matně jsem si vzpomněl na to, jak pracně jsem musel vysvětlovat kolegům, které jsem vzal letos do DISKu na Štěstí dam i Bratry Karamazovy (a to ještě neviděli Ledový hrot, na kterém jsem byl sám), že všechny herce již znají.

Jistě jste si všimli, kolik výborných slovenských herců (a především hereček) působí nyní v Čechách - nenechte se mýlit tím, že mluví dobře česky. Pokud budou současné tendence české politiky pokračovat, můžeme se za deset či dvacet let dočkat situace, kdy výborní čeští herci budou emigrovat za lepšími podmínkami na Slovensko. Ještě, že to není daleko, takže tam za nimi budete moci jezdit (já už se toho buď nedožiji nebo nebudu cesty schopen).