Kultura a zážitky - Rudolf Kryl (rsk)

Blog převážně o divadle a sem tam i o něčem jiném co mne nějak zaujalo.

2. července 2008

Velké UMĚNÍ v učebně U32

rsk

Plathová je darebák

Veronika Musilová-Kyrianová, Vojtěch Bárta

hrají studenti 2. a 3. ročníku DAMU

Již jsem tu psal o jednom mimořádně zdařilém studentském komorním představení festivalu Zlomvaz Boršč v učebně U22. Teď se budu zabývat tím, jak moc se může stát, když se přeneseme jen o patro výš, do učebny U32. Autorkám Boršče se podařilo trefit závažná témata inscenací, která si (zdánlivě) nekladla žádné velké cíle. O patro výš je to jiné kafe.

Hra se snaží nestandardním způsobem reflektovat životní pocity a postoje americké básnířky Silvie Plath(ové), která prožila bouřlivý vztah s anglickým básníkem Tedem Hughesem a po jejich rozchodu napsala během krátkého období před svou sebevraždou slavné básně. Kromě toho je hra (pře/pro)sycena odkazy na Čechovy Tři sestry. Autoři tedy míří vysoko a především hrozně, hrozně hluboko. Jestli ne spasit svět, tak alespoň "pochopit ČLOVĚKA". Emoce, intelektuálno, existenciální tíseň a frustrace ze života stříkají z jeviště na všechny strany natolik, že autoři považovali za vhodné umístit na jeviště bazén, ve kterém se alespoň herci (prostřednictvím postav, které hráli) mohli od přemíry existenciálna občas ochladit.

Přiznám se bez mučení, že jsem verše Silvie Plathové nečetl a Tři sestry nemám zdaleka zmáknuté natolik, abych mohl vychutnat jejich citace (a posuny v nich). Proto jsem byl jen "plochý" divák (jak jsem se tak rozhlížel, byla nás většina), který nebyl schopen vychutnat vše, co - možná - ve hře bylo. Přesto se mi hra i představení líbily. Co se týče autorů (vedli i režii) oceňoval jsem odvahu a poctivou snahu pojmout takové téma (to, že mne neoslovilo, nemůže být důvodem k zápornému vztahu k dílu). Domnívám se, že práce na hře (mladým) autorům jistě mnoho dala a bůhví jestli tak nevytvořila předpoklady, aby někdy příště dokázali svoje téma pojednat tak, aby oslovili když ne plebs, tak alespoň širší okruh diváků. Největší přínosem tak pro mne bylo pozorovat, jak se s velmi náročným textem i úlohami vypořádávali herci. Už se na ně těším do DISKu, kde jim dramaturgie jistě nabídne i něco pro mne srozumitelnějšího.

Štítky: