Kombinatorické divadelní hrátky Jiřího Havelky

Dvě inscenace Jiřího Havelky

Já hrdina
KALD DAMU,
Divadlo Disk, 12.února 2012

Černá díra
Dejvické divadlo, 17.ledna 2012

Jiří Havelka je jedním z nejzajímavějších režisérů mladé generace. I když jsem zatím mnoho jeho inscenací neviděl, mohu se pokusit o charakterizaci jednoho z jeho postupů, které je všechny spojují. Je to opakování jednoho "tématu" v mnoha variacích. Dosahuje tím jakési plastičnosti pohledu.

Jako první jsem viděl velmi úspěšnou inscenaci z Disku Velmi společenské tance, která mne příliš nezaujala , pravděpodobně z "generačních" důvodů a možná i pro to, že jsem očekával taneční divadlo. Na představení jsem zašel po letech znovu, ale neoslovila mne příliš ani napodruhé.

Naopak inscenací Černá díra v Dejvickém jsem byl zcela nadšen. Obdobně jako Velmi společenské tance nemá hra vlastně žádný děj. Vidíme jen (zdánlivě) banální scénku z baru u benzinové pumpy na kterési americké dálnici. Ta se mnohokrát opakuje v nejrůznějších variacích. Postavy mění svoji motivaci, někdy si herci "vyměňují" role. Režisér tak dal možnost hereckému souboru, aby se vyřádil. A všichni herci toho dokonale využili. Byla to jedna z nejlepších komedií (i když to možná není dobrý název), kterou jsem kdy v divadle viděl. Rád bych se na ní ještě někdy dostal.

Letos se Jiří Havelka vrátil do DISKu, aby se studenty vytvořil pásmo Já hrdina, které sám nazval českou (Mašín)érií. Je to svým způsobem "divadlo faktu". Zabývá se příběhem bratří Mašínů. Inscenace kombinuje (několikrát opakované) rekonstrukce činů, kterých se bratři a jejich kolegové dopustili, s citacemi politiků, novinových článků, zákonů, definicí z wikipedie i pozdějších výpovědí bratrů samotných. Je to působivé a je velmi těžké si představit jiný způsob uchopení této látky. Diváci dostanou na začátku hlasovací lístek, který mají po představení hodit do urny. Jsou na ní dvě možnosti Vrazi - Hrdinové. Na inscenaci navazuje i webová stránka. Nechce se mi (tady) pouštět do politika, kterým se inscenace zabývá. Představení to je hodně zajímavé a určitě patří do poctivých a povedených pokusů o "alternativní divadlo".

Návštěvu představení bych doporučil jednak těm, kteří se zajímají o divadlo soustavněji, jednak těm, které zajímají souvislosti příběhu bratří Mašínů.