Tarfuffe na Vinohradech
Moliére: Tartuffe
režie Štěpán Pácl
Vinohradské divadlo, 5.ledna 2011
I když hru znám dost dobře, rozhodl jsem se zajít na Tartuffa i na Vinohrady. Impulsem byla zmínka na facebooku Jany Strykové, že v tom hraje. Když jsem zjistil, že to režíruje Štěpán Pácl, našel jsem nejbližší volný termín a (po malém extempore s pí pokladní) zakoupil lístek. Viděl jsem před tím minimálně dvě inscenace této hry. Před delším časem od Astorky s vynikajícím Milanem Lasicou a přede dvěma roky hru nastudoval můj oblíbený ročník KČD DAMU. Představení v Disku mne zcela nadchlo. Obě tato představení hrála Moliéra "jako současnou hru".
Vinohradské pojetí je blíže originálu. Výprava je velkolepá, scéna Pavla Svobody je nádherná a nápaditá a spolu fantaskními barokními kostýmy má velký podíl na kvalitě divadelního zážitku. Režisérovi představení krásně drží pohromadě a nemá slabších chvilek. Nesnažil o násilnou aktualizaci. Jen v druhé části asi přeložil některé repliky "jazykem dneška". Také scéna svádění Elmíry Tartuffem (nebo to bylo naopak?) byla asi prodloužena, aby mohl vyniknout komediální talent Jany Strykové. Tak se ale asi v Moliérově době hrálo. Byl to praktik, který jistě znal přednosti a slabiny svého souboru a pracoval s nimi. Všichni herci hráli s chutí a výborně. Přesto vynikali představitelé hlavních rolí - Svatopluk Skopal jako Orgon, Jana Stryková jako jeho žena, Lukáš Příkazký v titulní roli a Oldřich Vlach v menší roli Kleanta. V případě Lukáše Příkazkého jsem si nemohl nevzpomenout na jeho Aljošu v Bratřích Karamazových. Zdálo se mi jen, že Lucie Juřičková mohla z postavy komorné (hlavně v první půli má vlastně ze všech největší prostor) vytěžit podstatně více. Při té příležitosti jsem si vybavil výborný výkon Marie Štípkové v Disku.
Celkově se mi představení hodně líbilo, plně mne zaujalo i když jsem text dost dobře znal. Je velkou službou autorovi bez přehnaných snah o sebeexhibici. Každému proto jeho návštěvu doporučuji.
Jediné, co mne zarazilo bylo obecenstvo. Jednak bylo hlediště zaplněno asi jen tak 60-70% (při tom premiéra byla na podzim), jednak hodně diváků zjevně "přišlo na něco jiného". Moji sousedé dokonce po přestávce odešli. Naopak reakce mladých, které jsem vyslechl o přestávce a ve frontě na šatnu, by jistě autory inscenace potěšily. Je škoda, že divadlo nenabízí (snad se nemýlím) nějaké větší slevy pro studenty. Nechodím na Vinohrady moc často a tak nevím, zda je to pravidlo či výjimka. Herecký sbor má toto divadlo beze sporu vynikající, k repertoáru jsem (od lidí, kterým v této oblasti věřím) slyšel a četl různé výhrady. Musím tam ale zajít častěji sám a přesvědčit se na vlastní "hlavu". Ale kde vzít čas, když jsem i v Disku byl v této sezóně zatím jen jednou.
Štítky: činohra, Štěpán Pácl
Komentáře: 0:
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka