František Hrubín a Štěpán Pácl

František Hrubín: Křišťálová noc
režie Štěpán Pácl
Švandovo divadlo, 21.října 2011 

Zjišťuji, že v poslední době si vybírám z divadelních inscenací více podle tvůrců než podle hry. Štěpán Pácl si mne - navždy (i když vzhledem k mému věku to zas dlouho nebude) - získal uvedením hry Brand, o které jsem v blogu již psal. Byla to pozoruhodná inscenace, při přípravě které tvůrčí kolektiv projevil minimálně stejnou "zabejčenost" jako hlavní hrdina Ibsenova dramatu. Ta není sama o sobě hodnotou, musí být pořádně "vyfutrována" talentem a schopnostmi. A těmi Štěpán Pácl i jeho kolegové disponují v míře ne zcela obvyklé.
Proto jsem zajásal, že je možno vidět jeho inscenaci ve Švanďáku. Ani jsem si předem nic nepřečetl, o jakou hru jde. Pamatuji se na původní inscenaci Hrubínovy Srpnové neděle v ND ze šedesátých let (myslím, že to bylo ve Stavovském). Křišťálovou noc jsem tehdy ani později neviděl. Obě hry jsou zasazeny do podobného prostředí. A tahle hra se mi líbila víc než Srpnová neděle, která na všechny zapůsobila tak silně především proto, že vznikla jako jedna z prvních her, které opustily schéma "socialistické realismu" (zaplať pánbů už dnes málo lidí skutečně ví, co to bylo a jak strašně se to ve všech sférách života projevovalo). Poselství Křišťálové noci mi připadá "aktuálnější" (fuj to je slovo). Možná to ale bylo hlavně kvalitami téhle Páclovy inscenace, těžko říci. Nebudu raději vyprávět příběh hry, ani to "co chtěl básník říci". Nutně by to bylo hloupé. Kromě hry samotné mě zaujaly výkony všech herců, jak členů hereckého ansáblu Švandova divadla, tak i posil Milostava Königa a Jany Pidrmanové. Bylo to hodně působivé představení. Mohu ho každému, kdo nejde do divadla "jen odpočívat", doporučit. Kupte si i program, dozvíte se dost zajímavého o vzniku hry.
Z inscenace je vidět, že její autoři mají k této době hluboký vztah a snaží se jí pochopit ve všech souvislostech a bez předpojatých zjednodušování. Hodně lituji, že jsem neviděl předchozí Páclovu inscenaci slavné hry Josefa Topola Konec Masopustu. Věřím, že bych ji v jeho pojetí pochopil spíše než současné Pitínského provedení v Národním. 

Dost mne vyděsilo, že ač to byla teprve asi  třetí nebo čtvrtá repríza, divadlo bylo poloprázdné. A na webu nabízeli týden před představením slevu s uvedením nějakého bizardního (už si ho nepamatuji) důvodu,  který však implicitně vyvolával dojem, že nejde o kvalitní představení. S touhle ustrašeností hodně kontrastovala Barnumská reklama, kterou jsem viděl před prázdninami na Malostranském náměstí. Projížděl tam malý  náklaďáček s megafony, jehož jediným nákladem byl poutač s reklamou na inscenaci Křišťálové noci. . Takhle se obvykle divadelní představení - možná s vyjímkou muzikálů Lucie Bílé - neinzerují. Naposledy jsem tak viděl jet "velikého Paroubka" před volbami. Mám dojem, že Švandovo divadlo neumí dobře (na rozdíl třeba od Divadla v Dlouhé) pracovat s diváky. "Vychovat" si je tak, aby divadlu fandili a chodili tak (skoro) všichni na představení různých žánrů a zaměření. Možná, že pro obecenstvo, které se třese na Biomanželku, je moc těžké přepnout na Hrubína.