Podruhé Nanohach

 

                       Kdo je Annik ?
                             taneční představení skupiny NANOHACH
                             choreografie Petra Fornay
                           divadlo Ponec 22.9.2009

    Již jednou jsem v blogu psal glosu o představení taneční skupiny Nanohách, které se mi velmi líbilo. Proto jsem využil možnosti vidět jejich další - a zatím poslední - inscenaci. Byl jsem na ní den po premiéře v divadle Ponec. A opět se mi to hodně líbilo.

    V představení Kdo je Annik? její autorka slovenská choreografka Petra Fornay (tanečně) fabuluje o setkání dvou žen, které hrály významnou roli v životě Iana Curtise (vedoucí osobnosti skupiny Joy Division), jeho manželky a milenky, která se jmenovala Annik. Nebudu zde o tomto východisku více mluvit, protože bych si jen hrál na "retranslačního troubu", který jen opisuje z programů. Přiznám se, že jsem neznal ani jméno Iana Curtise a jeho hudbu, ani jeho životní osudy. Pro vnímání vynikajícího tanečního představení i jeho "obsahu" to však nebylo třeba.

    Choreografka si pohrává s možností setkání dvou žen, jejich "konfrontace" a vztahu, i s tím, že si mohou (a možná musí) být vlastně vnitřně podobné. To by asi z představení pochopil i ten, kdo by program vůbec nečetl. "Vnitřní poselství" představení bylo velmi působivé a (v netriviálním smyslu) i velmi snadno "čitelné". Obrovským dílem k tomu přispěly obě výtečné tanečnice Eliška Kašparová a Marta Trpišovská. Málokdy se vidí tak pocitově intenzivní a formou velmi neokázalý "významový" tanec. Styl tance byl podobný představení Naměkko, které jsem od skupiny viděl naposledy. Zde však byla daleko významnější citová stránka. Kdybych porovnal toto představení s představení jiné výborné skupiny DOT 504, musím konstatovat, že Nanohach zústávají více věrny tanečním principům a nechtějí (a nemusí) se utíkat k mimotanečním (provokativním) prostředkům. A přesto i ony dokážou (chcete-li pouhým) tancem bez problémů zaujmout publikum skoro celou hodinu. Ještě dlouho budu mít některé scény z představení před očima.

    Už se těším, až budu mít to štěstí, a budu zase Nanohách. Návštěvu jejich představení mohu vřele doporučit každému vnímavému člověku. Bylo mě líto, že ani takhle vynikající soubor nemá den po premiéře vyprodáno.

    P.S. Vedlejším efektem této návštěvy bylo, že jsem se dověděl, že tanečnice, která mne naposledy zaujala nejvíce, byla Marta Trpišovská.