Další Nová generace

 

Nanosvět výtarné divadlo masek

Until I Find it

dvě inscenace studentů HAMU, divadlo Disk 7.listopadu
 

    Bylo to další představení volné série, která mapuje úsilí a výsledky studentů HAMu v oblasti nonverbálního a tanečního divadla.

 

    První představení Nanosvět bylo velkým osvěžením. Na jevišti jsme viděli jakási vtipně výtvarně pojednaná stvoření připomínající mořské korály a podobné potvory. "Tanečníci", kteří měli tyto "kostýmy" na sobě je ovládali téměř virtuózně. Při tom šlo o nejen technicky nesmírně obtížné, ale i velmi poetické a humorné kreace. Potvůrky se předváděly, koketovaly či bojovaly jedna s druhou, občas se ze "skořápky" vylíhlo něco jako červ - herec jen kostýmu. Na představení bylo i několik malých dětí. Smály se často a velmi upřímně, dospělí ale častěji, protože některé pohybové fóry byly pro děti těžké. Tanečníky byli studenti Nonverbálního a komediálního divadla na HAMU Eliška Brtníková, Jana Klímová, Pavel Richta a Markéta Vacovská. Bylo až k nepochopení, jak mohli něco takového zvládnout, pomohla mi v tom až zmínka v programu, že většina z nich se věnuje pozemní a vzdušné akrobacii. Výtečnou hudbu složil Zdeněk Bartošík.

 

    Druhé představení Until I Find It byla typická "programově intelektuální tanečně-baletní kreace". Nebudu zde opisovat to, co v programu deklarovala autorka choreografie Mirka Eliášová. Tanečníci byli tři, všichni dobří. Nejlepší byl Petr Opavský. Tančil muže, který zápasí s životními problémy ať už skutečnými nebo psychologickými. Jeho problémy a stresující okolí vyjadřovali dva další tanečníci. Když zrovna "nezpracovávali" hlavního hrdinu tak se střídavě věnovali přípravě řízku, který během inscenace dodělali. Celá inscenace končí tím, že se chystají jej zkonzumovat.  Při této inscenaci se už děti nebavily, možná na tom byli stejně i někteří jiní diváci. Změnilo se to před koncem představení, kdy se po celé ploše jeviště rozkutálelo hrozně moc kuliček (i skleněnek) nasvícených efektně reflektory umístěnými při zemi. To se děti probudily. Já jsem ocenil taneční kvality herců, ale po nedlouho po Rybě mají u mě inscenace tohoto zaměření trochu smůlu.