Vydařená alternativa - za minulým ročníkem KALD DAMU

 

    Jan Jirků : Marnotratný syn

    13 tisíc vteřin režie Ondřej Pavelka

 

    Již několik let se úspěšně snažím vidět všechny inscenace DAMU v Disku. Obvykle se mi více líbil repertoár (i provedení) souboru Katedry činoherního divadla (KČD). Jenže tento rok se to obrátilo o 180 stupňů. Soubor Katedry alternativního a loutkového divadla (KALD) i jeho repertoár mě si mě získal tak, že na ně tak hned nezapomenu. O letošním repertoáru KČD jsem už v blogu psal.  

 

    Jako první jsem od alternativců loni viděl Spalovače mrtvol. Líbil se - a kdybych ho viděl znovu po tom, co jsem herce blíže poznal - by se mi asi líbil ještě víc. Ke své tehdejší glose nechci nic dodávat.

 

    Pro mne druhou inscenací bylo 13 tisíc vteřin. Herci nastudovali pod režijním vedením Ondřeje Pavelky tři "aktovky", které uváděli v jednom večeru. První byla variace na hru W. Shakespeara Večer tříkrálový, druhou byl "ohlas čechovovských motivů" vycházející z dramatu Tři Sestry a třetí rozverné improvizované studentské představení "ze současnosti". Byl to herecký koncert a ukázka mimořádně inteligentní práce s textem. Již zde se projevilo to, co charakterizovalo tvorbu tohoto ročníku nejvíce. Všichni herci hráli s neuvěřitelným nasazením a současně velmi uvolněně. Nebylopři tom rozdílu mezi hlavní a vedlejší roli, skutečně kolektivní dílo.  Už je to dlouho, co jsem inscenaci viděl, proto o ní víc psát nebudu.

 

    Poslední inscenací, kterou jsem od nich viděl byla Naida. Na nadšení, které jsem vyjádřil v příslušné glose, nemám co měnit. Skutečně divadelní hody.

 

    Nakonec jsem si nechal inscenaci Marnotratný syn.  Byla to bez jakýchkoli pochyb nejlepší loňská inscenace v Disku. Dokonce asi patří mezi "zlatý fond" inscenací DAMU - a že je tam konkurence. Už sám námět hry je velmi aktuální. Mladý muž "ze zapadákova" není (stejně jako většina z nás) spokojen s kvalitou televizních seriálů. A rozhodne se, že bude psát lepší. Jenže jeho jedinou kvalifikací je tato nespokojenost a "neochota dělat kompromisy". A tak sledujeme jeho pokusy. Herci střídavě představují postavy jeho her a herce, kteří je mají - a nechtějí - hrát. Jejich dialogy "mimo role" jsou velmi vtipné, ukázky z tvorby vystihují výborně plytkost této formy. Tento základní motiv je doplněn příběhy z vlastního života autora. Sní o "velké" lásce, ale není schopen navázat plnohodnotný vztah, seznámíme se s třemi jeho partnerkami. Vidíme také rodiče autora. Jenže se ukáže, že pouhé předsevzetí dělat něco lépe vůbec nestačí a konec konců vede k hloupějším výsledkům než macha, kterou kritizoval. Vrcholem je když postava hry namíří samopal na autora a vskřikne "Ruče vzhůru od klávesnice!".

    Všichni herci excelovali, těžko si představit výrazně lepší představení. Byl jsem na něm ještě jednou letos na podzim a způsobil, že na něm bylo 12 kolegů. Všem se to líbilo.

 

    Velmi mne zaujali všichni herci tohoto ročníku. Byli dobří nejen herecky, ale i jinak - hra na hudební nástroje, zpěv tanec. Věřím, že se všichni výborně uplatní a už se těším až se s nimi zase setkám. Vypadá to, že si jejich kvalit všimli i kompetentní, mnoho z nich bude hostovat v Národním. Zmíním se tu jen o některých, výborní však byli všichni bez vyjímek.

 

    Anna Schmidtmajerová má mimořádný mimický talent. Měla trochu smůlu, že v mnohých inscenacích hrála "krásku" a tak neměla dost příležitostí ukázat všechno, co v ní je. Hodně se mi líbila i v Pannenkách.

    Anita Krausová je výborná herečka. Zůstala mi vědomí hlavně jako chytrá a ironická postava z Marnotratného syna. Mám radost, že jsem teď objevil, že dostala příležitost v Národním. A tak jí možná v příštích týdnech uvidím hned dvakrát - v Rubínu i v Národním. Už se těším.

    Alena Bazalová názorně ukázala, že herečku nedělá postava podle momentální módy, ale něco jiného. Byla výborná ve "vedlejších rolích".

    Ondřej Bauer byl výborný v hlavní roli Marnotratného syna.

    Karel Kratochvíl byl dobrý v hlavní roli Spalovače mrtvol, především mě zaujal jako "smrťák" v Marnotratném synovi. A strašně rád jsem se s ním potkal v tanečním divadle Ponec ve vynikající inscenaci Ryba.

 

P.S. Teď jsem zjistil, že v připravované inscenaci Žebrácké opery (hlavní role je svěřena předloňskému absolventa DAMU Vojtěchu Dykovi) budou děvky hrát Anna Schmidtmajerová, Anita Krausová a Alena Bazalová.