Kodaň

 

Michael Frayn: Kodaň

Divadlo v Celetné, 8.ledna

    Mám v novém roce obrovské štěstí na výborné činoherní inscenace.

 

    Hra Kodaň je zcela mimořádná. Jejími jedinými postavami jsou dva teoretičtí fyzici Werner Heisenberg a Niels Bohr a Bohrova žena. Východiskem je ne zcela objasněná Heisenbergova návštěva v Kodani u Nielse Bohra v roce 1941. Heisenberg už v té době vedl výzkum použití jaderného rozpadu v třetí říši a Dánsko bylo Němci okupováno, proto se po válce o tuto návštěvu zajímali i vyšetřovatelé.

 

    Heisenberg u Bohra pracoval jako asistent a velmi se sblížili jak vědecky, tak lidsky. Pravděpodobně proto musel se svým učitelem mluvit v době, kdy řešil vážné lidské dilema. A to i přes to, že mohl oba ohrozit - věděl, že je sledován tajnou policií. Autor ve hře ukazuje, že jak složité (a skoro nemožné) je správně pochopit motivace jednotlivých lidí. Využívá k tomu faktu, že Werner Heisenberg je autorem principu neurčitosti podle kterého nemůžeme principiálně poznat (naměřit) vše o chování elementární částice. Většinou to dopadá katastrofálně když se dramatici či spisovatelé pouštějí na půdu vědy, Michalu Fraynovi se to však podařilo zcela znamenitě.

 

    Hra je složena z mnoha nesmírně chytrých dialogů a monologů, ve kterých se postavy hry zabývají vážnými otázkami a problémy - filosofickými interpretacemi fyzikálních výsledků, radostí z vědeckého poznávání, vzpomínkami na vzájemnou spolupráci i na kolegy, odpovědností vědce za zneužití jeho výsledků, rodinným životem  atd. Při tom se jistě ani diváci, kterým je fyzika španělskou vesnicí ani na chvíli nenudí. Velkým osvěžením je pohled manželky, která počínání obou vědců glosuje. Přitom chápavým a tvůrčím způsobem ukazuje, že i v psychologii platí "princip neurčitosti". Postavy se k "přehrávání" oné návštěvy vrací několikrát z různých úhlů a pokaždé předvádějí jinou její interpretaci.

 

    Obrovskou zásluhu na jedinečnosti inscenace mají všichni tři herci: Marek Němec, Miloš Kopečný i Marta Vančurová. Byli všichni tak výborní, že nelze některého z nich pochválit víc. Při tom pro studování role museli zcela jistě do značné míry pochopit i podstatu fyzikálních teorií, o kterých více než dvě hodiny zaníceně mluví.

 

    Jde o mimořádně dobrou inscenaci, kterou byste si určitě (ať je Váš vztah k fyzice jakýkoli) neměli rozhodně nechat ujít.