Causa Carmen - podruhé ve "stejné" řece

             Causa Carmen  - baletní představení Národního divadla

    Přesně týden po tom, co jsem (v Madridu!) viděl Stuttgartský balet jsem se konečně dostal podruhé na představení Causa Carmen do Národního. Při první návštěvě mne tohle představení zcela okouzlilo. Teď se mi líbilo opět - jenže se zcela obrátil dojem, který jsem měl z obou částí.

    První balet Santa says Cut It! mě minule natolik oslnil, že jsem si z něj hodně pamatoval, jenže napodruhé mi už nedal "nic nového" a nechal mne skoro chladným. Ani zbytek publika neaplaudoval (na rozdíl od první návštěvy) nijak nadšeně, ani dlouho. Vůbec nevím, čím to může být. Že by do toho tanečníci dali méně energie, nebo jsem tak ztupl?

    A tak jsem si mohl po přestávce při sledování baletu Carmen choreografa  Matse Eka odpovědět na otázku, kterou jsem si v předchozí glose položil:

"Docela by mne zajímalo, jaký dojem by na mne tato inscenace udělala kdybych nebyl uhranut tou předchozí."

    A odpověď byla taky překvapující. Přišel jsem na chuť pojetí choreografa a viděl v inscenaci mnohokrát víc (a hlouběji) než poprvé. Ocenil jsem jak celkové pojetí, tak výkony všech tanečníků. Pochopil jsem, proč se mi tak líbila Micaela - bylo to mimo jiné kvůli výraznému a kontrastujícímu hudebnímu motivu (to nijak nesnižuje výkon Nikoly Márové, která jí tančila). V neposlední řadě jsem zjistil, že Sylva Nečasová, která opět tančila titulní roli, je "kus ženský" a výtečná tanečnice. Prostě všechno si sedlo na své místo. Je to krásný, "inteligentní" a nesmírně působivý balet.

    Všem zhlédnutí této dvojice baletů doporučuji.