Festival Malá inventura

venda

Hlas Anne Frankové - Roxy NoD 24. 2. 2008

Toto představení jde něco mezi pohybovým divadlem, pantomimou a tancem.

První část je mistrovským sólovým výkonem Miřenky Čechové. Hrála (tančila – nevím, jaké sloveso by bylo přesnější) každým svalem svého těla. Přestože byla prvních několik minut otočená k divákovi zády, dokázala ho naprosto upoutat! Také dokonalá byla večeře šesti lidí, kterou sehrála sama; viděli jste všechny sedět u stolu a hádat se o tom, kdo má jíst zeleninu. J

Druhá část, představující koncentrační tábor, byla dosti depresivní (jak jistě i měla být). Zde již účinkovalo 5 lidí, což ještě umocnilo kontrast obou částí. Člověka až mrazí z šílenosti a hrůzy koncentračních táborů! V této části excelovali hlavně mužští účinkující.

Atmosféru doplňovala jak hudba reprodukovaná, tak i živá. Toto představení mi přineslo opravdový zážitek, nedovolilo mi než ho celou dobu naplno prožívat…

Tanec papírových tanečnic - Muzeum hudby 21. 2. 2008

V rámci festivalu Malá inventura proběhlo i toto představení. Jednalo se o blok asi 14 tanců. Celkově mě však dosti zklamalo, neboť postrádalo jakýkoli smysl (pokud nebyl natolik hluboký, že byl nad mé chápání), tance byly poslepovány jaksi nahodile.

Velmi se mi líbily kostýmy, skutečně z papíru (útržky kterého občas v zápalu tance padaly k zemi). Nápaditě byl využit prostor Muzea hudby, v jiném prostoru by však představení mělo problém. Např. jeden tanec probíhal ve 4. patře u zábradlí (diváci v prvním patře však měli smůlu, nad sebe nedohlédli).

Jediný, kdo mě více zaujal, byla výtečná baculatá tanečnice, netuším bohužel její jméno, předvedla skvělé sólo panenky na klíček. V rámci celého představení byl i Tanec magnetické tanečnice (či jen jeho úryvek?), malá holčička byla sladká, ale její dospělá spolutanečnice hrajíc si na malé děcko už toliko roztomile nepůsobila.

Trochu mi představení přišlo jako plýtvání talentem profesionálních tanečnic a tanečníka, neboť o tanečních kvalitách účinkujících se nedá pochybovat.