Dvě působivé choreografie

 

Proměnná
Tereza Lenerová  a Einat Ganz


Void amongst Humans
choreografie: Jarek Cemerek
tančí: Helena Arenbergová a Jarek Cemerek


Ponec, 19.9.2010

Tenhle nedělní večer se vskutku podařil, viděl jsem v Ponci hned dvě výborné choreografie.

První z nich - Proměnná - je společným projektem české tanečnice Terezy Lenerové a její izraelské kolegyně Einat Ganz (díky genetice si  ani na chvíli nepoložíte otázku která je která). Jde o působivé taneční představení, které ukazuje proměnný vztahu dvou bytostí (zde žen). Chvíli jaky jakoby jedna druhé vadila - a byť sedí v nejtěsnější blízkosti, jedinou snahou je aby nedošlo ke kontaktu, za chvíli se potkávají a zase zkouší, co ta druhá ve vzájemném vztahu ještě připustí. Pohybová složka je doprovázena i střídmým mluveným slovem - čeština izraelské tanečnice je dost půvabná.  Obě autorky i tanečnice byly výborné, rád na představení vzpomínám.

Druhá choreografie Jarka Cemereka byla jedním z nejlepších tanečních duet, které jsem kdy viděl. Tanec byl tak silný a působivý, že jsem se ani nepokoušel o jeho interpretaci, vadila by mi. Helenu Arenbergovou již odlišuji dlouho, viděl jsem ji minimálně v pěti představeních (např. 1, 2) a vždy byla naprosto vynikající. Je to "paní tanečnice". Potěšilo mě, že jsem ji asi pětkrát viděl i v hledišti (na netanečních představeních) - má i dobrý vkus. Pokud máte taneční divadlo rádi, určitě neprohloupíte, když se vydáte na kterékoli, ve kterém vystupuje. Jarek Cemerek jí byl důstojným partnerem. Téměř určitě jsem ho již viděl také, ale dosud jsem ho neodlišoval.

V programu jsem se dočetl, že východiskem k tvorbě tohoto dílka byl pokus vyjádřit pocity lidí v anonymním světě. Jistě ano, ale tohle bylo tak dobré, že mi takové zploštění tanečního zážitku do několika vět připadá nejen přebytečné, ale dokonce rouhavé. Na téhle úrovni mám raději tanec "an sich". K čemu slova?
Nemá smysl se zabývat  otázkami jaký je rozdíl mezi baletem a tanečním divadlem. Představení v první části tohoto večera jistě bylo taneční divadlo, druhá choreografie třeba také, ale označení balet by jí slušelo také. Někdy ho užívám pro zdůraznění kvality tanečního pohybu (ne, že by nebyly špatné a špatně provedené balety). Věřím, že Helena s Jarkem by se s tímhle představením uplatnili i v jakékoli konkurenci (moderního) baletu.

Obě představení stojí za shlédnutí, kvůli druhému se klidně vzdejte jiných požitků a vsadil bych se, že nebudete litovat.