Na ústupu

 

    William Nicholson: Na ústupu
         hrají Iva Janžurová, František Němec a Saša Rašilov
        inscenace ND v Paláci Kolowrat

     Hra se jmenuje v originále "The Retreat from Moscow". Očekával jsem něco z "velké vlastenecké války", ale šlo o výtečnou psychologickou hru o stárnoucích manželích, odehrávající se v současné Anglii. Ten název hra dostala proto, že jeden z jejích hrdinů - starý učitel historie si libuje v četbě dokumentů a strastech Napoleonova ústupu z Ruska. A v jistém smyslu si lze hru vyložit i jako otázku, co všechno je ještě na ústupu (např. ve jménu zachování vlastního života) dovoleno a co už ne.

    Leze mi na klávesnici fráze, že šlo o herecký koncert všech tří představitelů, jenže nešlo. Všem postavám se dalo stále věřit, u koncertu stále víte, že umělci "jen" koncertují a můžete tak nanejvýš obdivovat jejich profesionální kvality, a ani Vás nenapadne jim věřit, že je to doopravdy. Nicméně šlo o naprosto špičkové herecké výkony. Manželský pár hráli Iva Janžurová a Jan Němec. U nich se již jaksi předpokládá vynikající herecký výkon. Přesto budete uneseni. Jejich syna hraje Saša Rašilov. Jistě pro něj nebylo lehké prosadit se vedle takových hereckých hvězd tak, aby nebyl na jevišti jen do počtu. A zvládl to perfektně, byl zcela rovnocenným hráčem dramatu. Velmi příjemně mne překvapil.

    Oba hlavní představitelé do svých rolí dozráli, dokonce jsou asi v reálu o něco starší než hrdinové, které hrají. Manželka je velmi kultivovaná, má velký přehled v literatuře, je schopná recitovat mnoho básní, sama verše píše. To se jejímu manželovi na ní také velmi líbilo a celý život se snažil se jí přiblížit. Manželka si zvykla, že je hybatelem nejen vztahu, ale celé rodiny, a velmi těžce nese, že manžel "se k ničemu nemá" a že jejich život se pohybuje v zaběhaných kolejích. A tak nevědomky vytváří doma pro manžela nesnesitelnou atmosféru stálého sledování a komentování co právě (ne)dělá. Manžel, jak už to bývá, časem chce mít svůj klid a ženiny neustálé výzvy ho neprovokují k akci, ale k pasivní rezistenci a předstírání ještě většího "zpapučovatění" u své oblíbené četby. Učí na škole dějepis a náhodou se seznámí s rozvedenou matkou jednoho ze svých žáků, která o něj projevuje zájem a založila jejich vztah na "chápání jeho osobnosti". A tak, když ho jeho žena opět vyzývá, aby "probůh aspoň něco, jedno co, udělal", rozhodne se, že se přestěhuje ke své nové známé a manželku opustí. V tomto okamžiku se ukáže, že (zdánlivě) silnější žena nedokáže novou situaci pochopit, ustát ani akceptovat, zažívá těžké deprese a slibuje hory doly, když se muž k ní vrátí. Muž jednak cítí, že se vrátit nemůže, jednak má výčitky, že ubližuje a ničí život ženě, které si stále velmi váží, má ji rád, ale žít s ní již nedokáže (zde je paralela s tím, co se dělo na ústupu Napoleonovy armády z Ruska). Vykreslení povah a způsobu uvažování obou se autorovi hry velmi podařilo. Nemoralizuje, nedává snadné návody k řešení, "jen" chápe.

    Zajímavá a velmi inspirující je postava jejich syna, který má oba rodiče rád a obou si velmi váží. Je z toho nešťastný i když chápe jak otce, tak matku. Snaží se matce seč může pomáhat zvládnout nastalou samotu, je to však těžký úkol, který skoro nejde zvládnout. Do nitra synova uvažování nejlépe nahlédneme v situaci, kdy jeho matka vyhrožuje sebevraždou, protože život pro ní ztratil smysl. On jí říká, že mu to nesmí udělat, že je to zrada na něm. Pochopil by to, kdyby byla smrtelně nemocná, ale takhle by se zpronevěřila poslání, které na světě má. Rodiče jsou průzkumníci, kteří svým jednáním ukazují dětem, co je čeká (může čekat). Je hrozně pravděpodobné, že děti na tom budou v budoucnu stejně jako rodiče nyní a bez zpráv oněch průzkumníků bude pro ně zvládat (zcela nové) situace o hodně těžší. To jsem to hodně zjednodušil, raději na to jděte, ať to máte nezkreslené. Jak už jsem řekl, Saša Rašilov hraje syna (ne)obyčejně dobře a věrohodně. Bylo to asi poprvé, kdy jsem ho viděl (takhle zářit).

    Rozhodně hra stojí za zhlédnutí, těžko někde uvidíte lepší herecké výkony nebo věrohodněji podanou psychologii postav.