Petra Hůlová: Umělohmotný třípokoj
Petra Hůlová: Umělohmotný třípokoj
nakladatelství Torst, 2006
nakladatelství Torst, 2006
Již jsem v blogu psal glosu o inscenaci Česká pornografie, která na základě této prózy vznikla. Protože se mi inscenace hodně líbila, knížku jsem si koupil a neprohloupil jsem, ba byl jsem nadšen. Při jejím čtení jsem si liboval tak jako naposledy snad při čtení knih mého oblíbeného Josepha Hellera (mám na mysli spíše Nemalujte si to a Gold za všechny peníze než známější Hlavu XXII).
Knížka je fiktivním monologem prostitutky, která "bez zábran" medituje o světě a životě a roli jejího povolání v něm. Je psána v ich-formě, zdánlivě jednoduchá žena má velmi mnoho trefných postřehů nejen o erotice, mužích, ženách, .... , ale i o věcech daleko obecnějších a hlubších. Tato stylizace umožňuje autorce vyslovit to, co by jinak asi vyslovit nešlo. A navíc zábavnou formou.
Nevím, zda má smysl se pokoušet o charakterizaci knihy. Aby mi bylo rozumět, uvedu dvě ukázky. Vybral jsem takové, které jsou "mládeži přístupné" a navíc nepotřebují znalost "odborné terminologie".
První je ze začátku knihy.
".... Digisvět mne moří, jako kdybych nebyla dost rychlá, a přitom jsem ještě úplně mladá, holá a potřebuji teplo a laskání, abych vykvetla jako květina, kterou je každá žena, a dnes už i muži jsou květinami, o které je třeba pečovat. Tolik práce s pečováním, na které chybějí pracovní síly, a proto se musejí otevírat pracovní trhy přivandrovalcům, které ještě štěstí s neštěstím neunavilo, i když o sebe neumějí tak pěkně dbát, a trochu to tím pak na našich ulicích kazí. Jenže i kazy do digisvěta patří. protože pak už by přece nebylo co zlepšovat a velkoprůmysl by zvadl jako lilie. ...."
A druhá skoro z konce:
.... jenže já jich (peněz) mám i hrstičku na rozhazování a třeba i na tu kašmírovou šálu lososové barvy, ačkoli ani bez ní by mi zima na krk nebyla, a tomu já říkám nadbytek, a kvůli němu když se chodí na nákup, není to pak nic jiného než čiré potěšeníčko. Čili se na tu šálu, jak je tam na pěkné figuríně pěkně nahozená v nákupní galerii, pěkně dívám a jsem si vědoma všech zádrhelů. Nejenomže cenička je pořádná, ale také, že ta figurína, na které visí, je opravdu fajnová a i všechno to další, co má kromě šály na sobě, je opravdu fajnové, a člověk tak někdy chce vypadat jako ona a zapomene, že si kupuje jen tu šálu, a když si ji pak doma před zrcadlem ovine jako priznicův obklad ke svým obnošeným svrškům, přijde nevyhnutelné zklamání. Je to stejné jako s reklamou na šampon a instantní boloňské makarony v pytlíku. Po umytí hlavy se člověk nijak té krásné slečně z reklamy nezapodobá, stejně ani po uvaření těch makarónů té pěkné hospodyňce s malou prdelkou, co ty makarony v telce vynášela do nebe, a nakonec i ta jejich rodinná pohoda, kterou nad kouřícím hrncem u nich v telce mají, má s tou ve skutečném doma společný jen ten kulatý kuchyňoobývákový stůl, a ten váš má třeba navíc ještě vyvrklanou nohu. ....
Styl, kterým je kniha psána, bych přirovnal k principu kubistických obrazů. Každé téma vidíme z mnoha (ne-li ze všech) zorných úhlů najednou.
Mám vyslovenou radost z očekávání, kam se věta (souvětí), kterou právě čtu, zatočí a jaká překvapení mě přichystá. Při tom se autorka k mnoha tématům mnohokrát vrací a tím onen efekt holografického zachycení tématiky ještě posiluje. Knížku určitě po prvním přečtení jen tak neodložíte, ale budete se k ní (resp. jejím částem) vracet.
Stejný pocit jsem měl u Hellerovy knihy Nemalujte si to, kterou asi většina lidí bude považovat za vysloveně intelektuálskou. Tohle není intelektuálně níže, jen je to větší sranda a týká se to problematiky, která je (bude/byla) pro všechny aktuální.
P.S.
Na základě dobrého dojmu jsem si koupil i další knížky této autorky. Ještě jsem je všechny nepřečetl, ale jasné, že bude patřit mezi mé nejoblíbenější autory. Třeba se zmůžu na nějakou glousu o jejích dalších knihách. Určitě jde o vynikající a nesmírně inteligentní vyspělou spisovatelku. Přeji jí i sobě mnoho dalších pěkných knih.
Štítky: extra třída, kniha, literatura
<< Domovská stránka