Kabaret Prévert - Bulis

Kabaret Prévert - Bulis
soubor Divadla v Dlouhé
scénář a režie Jan Borna
klub Švandova divadla, 16.června 2011


Lístky na nejlepší představení Divadla v Dlouhé se shánějí dlouho. Již několik let jsem chtěl navštívit toto kabaretní představení. Až letos se mi to podařilo - možná i proto, že se kvůli další etapě rekonstrukce divadla hrálo na cizí půdě - na Smíchově. I kdybych však lístek neměl, asi bych se na něj tento den dostal, protože se právě konala "slavná stávka" a tak nebyl sálek úplně plný. Prostředí sklepního klubu Švandova divadla mi přišlo pro toto představení docela vhodné.

Kabaret je složen ze skladeb Jiřího Bulise (autor hudby k představením Divadla Na provázku v sedmdesátých letech) a několika skečů  Jacquese Préverta. Autor a režisér pásma Jan Borna i v něm ukázal mimořádný talent k "hudebním" představením (o některých jsem v blogu psal) - tentokrát by tam uvozovky vlastně být neměly. Všichni herci hrají na hudební nástroje (někteří na několik) a výtečně a s chutí a nasazením zpívají. Přesto, že se představení hraje již šestý rok, vůbec nevypelichalo a je stále svěží.  Při tom kvalita výkonu  herců vychází především z toho, že jsou dokonalí profesionálové a ne jen z nadšení. To ostatně u souboru Divadla v Dlouhé obdivuji vždy - profesionalita v jejich podání je jednoznačně kladem a neubírá jim na přesvědčivosti, mám proto u nich stejně autentický silný divadelní zážitek jako z představení v Disku (to je moje "domovské" divadlo). V některých jiných souborech je bohužel "profesionalita" jen výrazem vyhoření, machy a nezájmu.

Nemá cenu vypichovat jednotlivé aktéry představení, všichni byli výborní. Navíc tenhle typ představení je (v Bornově režie zvláště) jaksi z definice kolektivním dílem. Byl to příjemný večer, ocenil jsem i to, že se v kabaretu neobjevily laciné narážky na momentální situaci. I když to neznamená, že představení nebylo aktuální. Refrén poslední písně zní

"V této bláznivé době při mě stůj  " 

Kdyby se Vám podařilo sehnat lístky, určitě na tenhle kabaret zajděte, zdroj životního optimizmu potřebujeme všichni.

Zde jsem člověkem

Here I am Human!
The Tiger Lillies
Divadlo Archa, 15.února 2011

Jde o vtipné představení, které vlastně dělá (inteligentní a vtipnou) "vatu" vystoupení dnes známé britské kabaretní skupiny The Tiger Lillies. Jak se můžete dočíst v programu (kupte si ho, najdete tam texty písní i jejich překlady), skupina má k Praze vřelý vztah, vystupovala již v devadesátých letech v pražských hospodách. Toto představení vzniklo okolo písní, které složili inspirováni Rabelaisovým románem Gargantua a Pantagruel na výzvu ředitele Divadla Archa Ondřeje Hraba.

Kabaretní styl skupiny je zajímavý a jistě si Vás získá, texty jsou vtipné, ale já bych si je s mojí angličtinou příliš nevychutnal - byl jsem proto vděčný, že se jejich překlad promítal synchronně (jako v opeře). Divadelní složku představení napsal Jocelyn Clarke a režie se ujal Jiří Havelka. Scénu tvoří obří "dárková kolekce" všeho, co je potřeba k tomu, abychom mohli být "zde člověkem". Od prezervativů, přes různé depilační a masážní přístroje, deodoranty, ..... až k prostředkům k aseptickému odstranění mrtvoly. O prospěšnosti a nezbytnosti toho všeho nás přesvědčuje v roli samého Boha Jiří Bartovanec. Text je to vtipný a "jdoucí do hloubky". Aby nám mohl všechna ona udělátka názorně předvést, jsou součástí oné dárkové kolekce i dva lidé - figuranti Adam a Eva. Hrají je (má oblíbená) Zuzana Stavná a nedávný absolvent DAMU Jiří Zeman. Divadelní složka zdařile doplňuje vystoupení hudební skupiny.

Příští měsíc se má představení v Arše opět několikrát reprízovat. Půjdete-li na to, dobře se pobavíte a navíc si budete moci koupit některá CD skupiny, která vám autoři ochotně podepíší. Představení se  mi líbilo. Největší dojem na mě však udělalo to, že jsme už (alespoň v kultuře) "součástí světa". Nějak si na to nemohu zvyknout.