Tosca - skoro na poslední chvíli

Giacomo Puccini: Tosca
režie: Vladimír Morávek
Národní divadlo, 20.prosince 2010

Dal jsem na - jak se ukázalo, tentokrát dobrou - radu dcery a navšívil skoro na poslední chvíli (na začátek ledna byla plánována derniéra) - inscenaci Pucciniho Toscy. Lístek jsem si koupil již asi dva měsíce dopředu, jinak bych na to asi nešel. Koncem listopadu jsem se totiž dověděl, že ve stejný den dávají v Ponci choreografii mojí momentální favoritky Lenky Vágnerové Perfektní den, kterou jsem moc chtěl vidět. Ale ještě jsem nedošel do stavu, že bych již zakoupený lístek nechal propadnout. Toscu jsem již kdysi dávno viděl (nemohu si vzpomenout kde - asi to nebylo v Čechách) a nezanechala ve mě přiliš kladných emocí. Měli to tedy autoři se mnou těžké. Přesto mne představení zcela nadchlo.

I když všechny složky představení byly vynikající, tentokrát mne nejvíc zaujala hudba a vynikající výkony pěvců (obvykle - co by hudební analfabet - vnímám operu převším jako divadlo). Všichni sólisté i sbor zpívali jako o život (vždyť o něj také šlo), ale Anda-Louise Bozga jako Tosca a Ivan Kusnjer jako Scarpia byli zcela oslniví.

Vladimír Morávek opět předvedl, že má velkou fantazii a dovede vytvořit báječné představení. Výprava i kostýmy byly velkolepé, ale "nevadily", vše sloužilo opeře, nic nebylo samoúčelné, ale naopak vytvářelo obrovsky působivou atmosféru. Moc tak dobrých operních představení jsem neviděl.

Na závěr něco potěšitelného - na webových stránkách divadla jsem jsem se před chvílí dočetl, že inscenace se bude pro velký úspěch uvádět i v sezóně 2011/12. Rozhodně na to jděte.

Dvě ceny

 Cena filmových kritiků pro film
Pouta - režie Radim Špaček
hlavní role Ondřej Malý

Cena Divadelních novin za nejlepší inscenaci roku
Aki Kaurismäki: Muž bez minulosti
divadelní adaptace a režie: Miroslav Krobot
Dejvické divadlo

Normálně moc udílení cen nesleduji, ale z těhle dvou jsem měl velkou radost.

Větší z té filmové, protože se mi film Pouta líbil hodně moc a nemohl jsem pochopit, že se nesetkal s větším ohlasem. A nad tím, co jsem se o něm dočetl, jsem mohl jen kroutit hlavou. Teprve nedávno film vyšel na DVD. Koupil jsem si ho a shlédl ještě jednou. A líbil se mi zas - jen na obrazovce jsem nemohl vychutnat ty krásné záběry. Všem doporučuji film vidět, jde i podle mého názoru o jeden z nejlepších českých filmů. Nebudu tady opakovat, co jsem už napsal v glose, ale neodpustím si možnost ocitovat alespoň kus:

....I když se tedy (film) vlastně zabývá politickou situací, není vůbec konvenční ani prvoplánový. Nebudu tady rozvádět příběh filmu, navíc jako u (skoro všech) dobrých filmů příběh je sice důležitý, ale rozhodně není to hlavní. Hlavní poselstvím (pro mne) je popis situace ve společnosti, která (skoro nevyhnutelně) nutí všechny účastníky  "hrát" podle lose-lose strategie. Jedinou postavou, která nekončí špatně, je mladá dívka (zdaleka nikoli teenagerka), která má přirozenou sílu žít autenticky podle svých citů a intuicí. Tím působí jako velká osobnost, která je schopna (rozhodně nechtěně) silně ovlivňovat ostatní postavy, které se (napovrchu) jeví jako hlubší, inteligentnější a důležitější. Chcete-li, můžete v tom najít optimistické poselství filmu. Nad nelidskou dobou (nebyla jen tenkrát) můžeme vyhrát (nebo alespoň moc neprohrát) jen autentickými životními postoji, kdy si (natožpak jiným) nepotřebujeme něco dokazovat. 

Ta divadelní asi mnoho lidí, kteří měli to štěstí, že inscenaci Muže bez minulosti mohli vidět, nepřekvapila. Kolektivu (zde to není fráze) Dejvického divadla se pod vedením Miloslava Krobota podařilo vytvořit kouzelné představení. Opět se omezím na krátkou citaci z glosy o předastavení:

Seženete-li lístky, určitě na Muže bez minulosti jděte. Moc lepších představení v životě neuvidíte (i když jste třeba podstatně mladší než já a máte na to víc času).