Mah hunt - svátek tance v Ponci

Mah Hunt
Lenka Vágnerová Pavel Mašek
Divadlo ponec, 24.10.2010

V poslední době chodím na taneční divadlo ještě častěji než obvykle, tak se mi ani moc nechtělo tuto část svého "divadelního portfolia" aktuálně rozšiřovat. Málem bych tohle představení propásl. Kdybych ho minul, byla by to obrovská škoda. Zachránilo mě to, že jsem někde v rádiu slyšel rozhovor s oběma tanečníky a z něj se dověděl, že jsou to "Ti dva", co spáchali fantastické "pa de deux" s taškou v La putyce. Na to moc zapomenout nejde, ale jména tanečníků jsem si nezapamatoval. Viděl jsem oba v představeních DOT504. Tanečnici - když pro nic jiného, tak pro její půvaby - prostě nelze přehlédnout, ale nijak jsem neměl důvod pamatovat si jejich jména. Nedávno jsem tu psal o vystoupení jiné dvojice z Dot504 a musím konstatovat, že "po částech" mám tento soubor ještě radši než "po hromadě".

Tohle představení si Lenka Vágnerová a Pavel Mašek vytvořili sami pro sebe a jde jim tedy "z duše". Je obdivuhodné, co dva mladí, technicky mimořádně vybavení a inteligentní (všechny tyto vlastnosti objevíte do minuty po začátku představení) tanečníci dokáží vykouzlit na téma "různé aspekty lovu" a vydrží jim to okolo hodiny. Obecenstvo je celou dobu "jejich", od srdce se zasměje mimořádným tanečním nápadům, které je jistě stejně obtížné "vymyslet" (asi se nevymýšlí, ale talentovaným jedincům se nějak zjevují) jako zatančit. A je skoro jisté, že by na tohle (či jíné, které by jim bylo blízské) téma dokázali vytvořit ještě několik stejně vynikajících představení. Jde o choreografii s nosnou ideou (kterou ale nejde adekvátně vyslovit), mající svoji poetiku a především hrozně moc humoru. Nejde při tom jen o výborné okamžté "gagy" (podané s vrcholnou taneční kulturou a vkusem), ale i o vtipy, které mají kontext mnoho minut vzdálený. Prostě krása. Nevím, co bylo dřív, zda vejce nebo slepice, ale je vidět, že jejich angažmá v La putyce nebylo náhodné. I z tohoto čistě tanečného představení dýchá stejná vůně opravdovosti, poctivosti, laskavého humoru a prvotřídní profesinality. Pokud jste někdy slyšeli klišé "živé umění" a měli z mluvčího špatný pocit, tak tady zjistíte, že existuje i jak strašně moc může být živé.

Nechci plýtvat superlativy, ale takhle očividně talentovaných inteligentních lidí, kteří navíc navíc mají ze své perfektně odvedené práce neskrývanou radost, moc v žádném odvětví života nenajdete. A každé setkání s nimi a jejich tvorbou je svátkem - tentokrát tanečním.

Je nadbytečné psát to, že tohle představení vskutku všem doporučuji. Jen bych měl dodat, že díky humoru je přístupné skutečně každému, i těm, kteří si hodinu divadla bez mluvení nedovedou představit. Určitě  budete mít úspěch, vezmete-li na to představení někoho, koho máte rádi (jen u dětí si nejsem jist, i když na představení byly dvě okolo 10 let).

P.S. V průběhu roku 2011 jsem na tomto představení byl ještě dvakrát. A jsem si jist, že bych tam i příště opět našel něco nového.