koncert skupiny Lanugo

Lanugo
koncert skupiny, Jazz Dock, 11.března 2012 od 22:00

Chodím hodně do divadel, a tak velmi dobře vím, že v této oblasti je hrozně moc kvalitních souborů i inscenací.   Jen (sporem) tuším, že není možné, aby to v jiných oblastech kultury bylo propastně horší. Na koncerty moc nechodím, nedá se stihnout všechno. Nedávno jsem z facebooku dostal pozvánku na koncert do Jazz Docku a při probírání programu jsem narazil na skupinu Lanugo, o které jsem (jako o mnoha jiných) nevěděl vůbec nic. Díky další internetové vymoženosti jsem si přehrál několik jejich skladeb a dospěl k názoru, že je musím slyšet.

Zvláštností koncertu bylo, že zpěvačka skupiny Markéta Foukalová je v pokročilém stadiu těhotenství a tak se de facto na nějaký čas loučila s obecenstvem. I když na to nejsem expert, skoro by si to zasloužilo popis módní kreace, kterou měla na sobě. Hodně moc jí to slušelo. Na jejich stránkách jsem našel fotku těch šatů z doby, kdy ještě těhotenství nebylo vidět.

Skupina hrála fantasticky, zpěvačka mne svým projevem zcela nadchla. Krásný večer si užili všichni diváci - sálek byl úplně plný. Koupil jsem si obě CD skupiny, tak si budu mít co hrát. A už se těším na další koncerty. 

P.S. Nedávno jsem byl s vnučkami v Divadle v Dlouhé na dětském představení Myška z bříška, kde se m.j. názorně předvádělo, co se děje s nenarozeným miminkem, když maminka jede drncavým autobusem. Nevěřil bych, že to ve mě zůstane´"natrvalo". Úplně jsem ty scény z symbolizované dělohy viděl, když zpěvačka "opilá muzikou" řádila "břicho nebřicho". 

Očistná hudební lázeň - Vojtěch Dyk a B Side Band

Vojtěch Dyk a B Side Band
koncert
30.dubna 2011, La Fabrika

To, že Vojtěch Dyk zpívá výtečně i jazz vím již dlouho, byl jsem totiž již na jednom jazzovém koncertě, kde také účinkoval, ale nestačil jsem o něm napsat. Protože hudební scénu zas tak moc nesleduji, nic mi jméno kapely B Side Band neříkalo.
Koncert byl naprosto úžasný. Brněnský swingový orchestr ve velkém obsazení 20 hráčů hrál hrozně dobře, asi jsem takový výkon kapely ještě nezažil. A Vojta Dyk  byl očividně v dobré náladě a při chuti. Zpíval "jak pánbů", zejména jeho "nástrojová" sóla, kdy "na hubu" vedl improvizační dialog s trumpetistou či v závěru s basákem, byla jak z jazzového nebe.

Je až neuvěřitelné, co všechno Vojtěch Dyk stačí ve špičkové kvalitě dělat. Vzpomínám jen na Vlastimila Bubníka, který byl ve své době současně oporou našeho národního mužstva jak v hokeji, tak ve fotbale.

Nemá cenu to rozkecávat, ale byl to určitě jeden z nejsilnějších kulturních zážitků v tomhle roce.